Jak se vyznat v kobercích?

Vyznejte se v kobercích: Umělé nebo přírodní materiály?

 

Plovoucí podlahy a dlažby jsou na údržbu velmi příjemné, ale působí často chladně. Váš interiér doplní kusové koberce, běhouny nebo rohože. Stačí pár originálních kousků a váš domov bude hned útulnější. Jak se vyznat v materiálech a typech? Čtěte více.

Koberce v interiéru pohlcují prach, výborně pruží a také tlumí hluk či zlepšují akustiku. V neposlední řadě jsou krásným interiérovým doplňkem. Věděli jste, že životnost koberce se počítá poměrem množství vláken ve výšce vlasu? Zkuste se s námi zorientovat v materiálech, druzích, typech a ostatních vlastnostech užitečného bytového doplňku.

Vybíráte koberec? Počítejte hustotu vlákna

Důležitou vlastností je hustota vlákna. Obecně platí, že čím vyšší je počet vláken na metr čtvereční, tím je vyšší odolnost proti oděru. Koberec se smyčkovým vlasem je jednodušší na údržbu, ale ne vždy se na něm cítíme tak příjemně a útulně, jako na kusovce z dlouhého chlupu. Pokud chceme bytu dodat větší harmonii a útulnost, měli bychom se poohlédnout po takovém, který je hustý a střižený. Na první pohled vypadají mnohem komfortněji.

Důležitou informací jsou použité suroviny – vlákno. Nejvhodnější a nejkvalitnější vlákno pro textilní podlahoviny je vlna a polyamidové, nejlépe značkové vlákno s vylepšenými vlastnostmi. Méně kvalitní koberce jsou pak vyrobeny z polypropylenové příze nebo z polypropylenového kabílku.

 

Materiál a kvalita mají vliv na cenu koberce. Luxus také poznáte podle množství uzlíků (nopků). U těch nejlepších se dopočítáte k číslu milion na metr čtvereční. Klasické koberce váží od 250 do 2000 gramu na metr čtvereč. Vysoká kvalita pak nabízí kusy až šestikilogramové.

 

Důležitou vlastností je hmotnost na m2. Většina slušných výrobců udává nejen celkovou hmotnost, ale i hmotnost vlasu. U většiny levných, nepříliš kvalitních koberců udávají výrobci pouze celkovou hmotnost na m2. Tento údaj neříká o kvalitě vůbec nic. Vysokou váhu koberců dosahují výrobci přidáním levných plnidel do zátěru rubové strany. Důležitější informací je hmotnost vlasové části. U koberců bývá hmotnost vlasové části 200 – 2200 g/m2, u kusových koberců ručně vázaných může být hmotnost až 6000 g/m2. Obecně platí, že výrobky, které mají 200 g/m2 vlasu, nemohou oplývat vysokou kvalitou. Hmotnost souvisí s celkovou výškou koberce a výškou vlasu, hustotou snopků a také se způsobem výroby. Rozeznáváme, zda jde o koberce bouclé nebo velury. Těžší koberec má obvykle i vyšší vlas. Nejobvyklejší výška vlasu kvalitního koberce se pohybuje kolem 4 mm. Ručně vázaný koberec berberového typu může mít výšku vlasu i 20 mm. Hustota snopků je důležitou charakteristikou pro krásný dlouhodobý vzhled a životnost. Čím vyšší počet snopků na metr čtvereční, tím vyšší je odolnost v opotřebení. Nízká smyčka u bouclé koberce nemusí být špatnou hodnotou. Naopak nízké bouclé koberce s vyšším počtem snopků bývají odolné při používání v silném provozu. Z těchto obecných deklarací se vymyká koberec, který se vyrábí vpichováním krátkých nasekaných vláken do podkladu za působení elektrostatického pole. Vlas je výškově a váhově nižší než u jiných technologií, hustotou vláken a stupněm namáhání je silně převyšuje. Na trhu nebývá příliš zastoupen. Dováží se pouze na objednávku pro vybavení kanceláří, obchodů apod. Nadstandardně jsou u vysokých kvalit koberců uváděny na etiketě ještě další parametry. Ty nám umožní zorientovat se, do kterých prostorů se nejlépe hodí a co od nich můžeme očekávat v průběhu užívání. Jsou to např.:

 

luxury2 (Medium) 

 Hmatejte, hlaďte a otáčejte

Existuje celá řada pouček, jak správně koberec vybírat, ale co si budeme povídat, nejdůležitější je váš pocit. V případě, že chceme ušetřit, měli bychom sáhnout po kusech z umělého vlákna. Komfort a luxusní punc dodávají materiály jako je hedvábí a vlna. V tomto ohledu se musíme rozhodnou, zda chceme praktičnost nebo vysokou eleganci. Drahé koberce nemusí být nutně jen ozdobou, i oni plní praktickou funkci. Například vlněný koberec dobře absorbuje hluk a udrží přirozenou vlhkost ovzduší.

V prodejně se nebojte koberce otáčet a pátrat po piktogramech, které jsou jediným důkazem o původu koberce. Nejdůležitějším údajem je snesitelnost zátěže a vhodnost prostředí, do kterého se hodí. Určitě si prostudujte pečlivě všechny značky, pak se vám nestane, že na koberec, který se nehodí pro zátěž, položíte těžký nábytek nebo kancelářskou židli.

 Vyznejte se v materiálech

Nečekejte, že vám v obchodě nabídnou stovky materiálů, ve většině případů jde o přírodní či umělá vlákna. U celoplošných koberců vede nylon, který je prakticky nesmrtelný. Umělé materiály jako je Teflon mají speciální nešpinivou úpravu. Zní to jako sen? Není to sen, ale vše berte s rezervou. Neznamená to, že už nemusíte nikdy luxovat. Cenová relace je někdy od 400 do 1000 Kč za metr čtvereční.

Hned v závěsu je polypropylen, který si poradí s vlhkostí v místnosti. Okolo 500 Kč za metr čtvereční stačí, abyste ho mohli mít doma. Jak nylonové tak polypropylenové se využívají spíše v celé ploše a v místnostech, které jsou v zápřahu. Smyčková konstrukce, která je pro materiál typická, zaručuje velkou odolnost proti oděru.

Přírodní materiál je krásný ale drahý

A z čeho se vyrábějí ty přírodní kousky? Většinou jde o sisal, mořskou trávu nebo kokos. Rostlinná vlákna se používají pro koberce kusové. Vrchol luxusu je samotná vlna. Krásné a moderní kousky jsou v interiéru skvostným doplňkem, ale počítejte, že si připlatíte mnohem více peněz. Ceny začínají průměrně až na 1200 Kč za metr čtvereč.

Pokud jste nároční, pak si jistě vyberete kousek, který je ručně tkaný. V takovém případě se cena šplhá zhruba na 3500 Kč za kus. Opět záleží, o jaký materiál jde. Velikou výhodou koberců z přírodních materiálů je jejich ekologická likvidace.

Pokud se budeme bavit o životnosti, nejhůře je na tom mořská tráva, která se dobře udržuje, ale rychle se sešlape. Hned za tím je sisal a jeho široká barevná paleta. Tento materiál je odolnější, ale samozřejmě také dražší, stojí okolo 5000 Kč za kus. Jako poslední je tu kokosové vlákno, které je hrubé a jeho přirozený vzhled se hodí rustikálních prostorů.  

Kusovku nebo celoplošně?

V době, kdy na nás na každém rohu číhají alergie, si do domácnosti volíme raději lépe udržovatelné povrchy. Proto většina domů a bytů má plovoucí podlahu či dlaždice. I v návaznosti na tento jev se mnohem častěji setkáváme s koberci kusovými, které jsou příjemným doplňkem, který když nás omrzím, snadno v minutě vyměníme. Co je tedy trendy? Malé a kvalitní koberce.

Vybíráme podle údržby

Pokud chceme koberec, který nepotřebuje nic jiného, než jednou za týden vyluxovat, nezbývá nám nic jiného, než sáhnout po umělém materiálu. Vlněné a přírodní  potřebují speciální péči. Nejvíce je poškozuje vlhkost a dlouhodobé nečistoty.

Přírodní materiál je velmi choulostivý a pečujeme o ně takto:

  • Vždy používáme podložku
  • Vysáváme po směru vlasu
  • Nepoužíváme rotační kartáče
  • Skvrny vzniklé politím rychle odstraníme odsátím
  • Krev odstraňujeme jen mýdlovou studenou vodou
  • Lepkavé nečistoty odstraňujeme směsí glycerínu a vaječným žloutkem
  • Mapy od vosku žehlíme přes savý papír
  • Povytažený vlas zastřihujeme s výškou koberce

 Piktogramy

Kromě slovního popisu vlastností a numerického výsledku měření hodnot se na etiketách textilních podlahovin používají symboly (obrázky) – piktogramy. Příklady nejpoužívanějších piktogramů:

  • Kolečko od kolečkové židle s domečkem znamená vhodnost pro příležitostné používání kolečkových židlí, bez domečku pak pro stálé používání kolečkových židlí podle EN 985. Předpokladem stálého používání je, že koberec musí být celoplošně nalepen podle EN 12529.
  • Symbol schodů s domečkem označuje vhodnost použití textilní podlahoviny na příležitostně používaná schodiště, bez domečku na stále používaná schodiště.
  • Symbol vlnovky v podlaze vyzařující teplo do prostoru je symbolem vhodnosti použití textilní podlahoviny pro místnosti s podlahovým vytápěním při zachování všech obvyklých parametrů spouštění a používání tohoto typu topení.
  • Symbol oboustranného blesku mezi podlahou a prostorem nad podlahou znamená, že textilní podlahovina má elektrostatické vlastnosti podle EN1815, ISO10965, mimo jiné méně přitahuje nečistoty.

Při rozhodování o vhodnosti použití z hlediska odolnosti textilní podlahoviny mohou pomoci piktogramy, kterými jsou koberce označeny a které popisují úrovně namáhání. Textilní podlahoviny částečně vycházejí z normy ČSN EN 685, která rozlišuje textilní podlahoviny pro domácí a veřejný sektor. Rozdělení do různých úrovní namáhání je v současné době nejednotné. Používají se buď čtyři stupně úrovně namáhání, běžné a silné – dva v domácím sektoru a dva ve veřejném sektoru nebo, a to častěji, šest stupňů úrovně namáhání.

Domácí sektor má podle této normy tři úrovně namáhání:

  • mírné namáhání – ložnice, pokoj pro hosty;
  • běžné namáhání – obývací pokoje;
  • silné namáhání – chodby, haly, dětské pokoje, hotelové pokoje.

Veřejný sektor má taktéž tři úrovně:

  • mírné namáhání;
  • běžné namáhání – kanceláře bez pohybu lidí, předváděcí místnosti, hotelové pokoje, restaurace menšího charakteru, konferenční místnosti;
  • silné namáhání – kanceláře s vysokým pohybem lidí, restaurace, multifunkční haly, obchodní domy, recepce, pokladny, školy.

Doporučená intenzita namáhání je značena symboly: domeček, kancelářský dům a různý počet osob. Např. pokud je koberec označen domečkem se dvěma lidičkami, je určen pro běžné namáhání v domácím sektoru. Platí, že silné namáhání v domácím sektoru, tj. domeček se třemi lidičkami, odpovídá běžnému namáhání ve veřejném sektoru, tj. např. v hotelových pokojích.

Na některých kobercích ze zahraničí se lze setkat s použitím celé normy ČSN EN 685, která je pro tvrdé podlahoviny, má více úrovní namáhání a kromě piktogramů používá ještě čísla 21, 22, 23 a 31, 32, 33.

Domácí sektor má podle této normy tři úrovně namáhání: mírné – 21, běžné – 22, silné – 23.

Veřejný sektor: mírné – 31, běžné – 32, silné – 33.